Do zelené vody ne!

Je období tropických teplot a nás to láká skočit do rybníků a nádrží, jen abychom se na chvíli osvěžili. Mnohdy nás neodradí ani zelená voda. Což je ale chyba.

Za zeleným zbarvením přírodních vodních nádrží a rybníků stojí sinice, neboli Cyanobacteria.
Sinice se vyskytují nejen ve sladké, ale také ve slané vodě, a to jako plankton. Nalezneme je ale také na vápencových skalách i uvnitř jeskyní.
Ačkoliv s nimi bojujeme kvůli přemnožení v letním období již dlouhá desetiletí, nikdy se nám nepodaří
je z vodních ploch zcela odstranit. Jsou s námi již 3,5 miliardy let. Jsou schopné fotosyntézy a mohlo by se tedy zdát, že jsou ve své podstatě důležité. Ano, v době svého vzniku se díky sinicím zvyšoval obsah kyslíku v atmosféře a i v současné době jsou významným fixátorem dusíku a pozitivně tak ovlivňují stav kyslíku v přírodě.
Současně však sinice produkují velké množství toxinů. Konkrétně cyanotoxinů, které způsobují podráždění očí, kůže, mohou vyvolat alergické reakce, zánět spojivek, nevolnost i zvracení.
Nedoporučuje se proto koupání ve vodě s vyšším výskytem sinic. Toto pozná pouhým okem i úplný laik. Velmi citlivě na takovou vodu mohou reagovat především starší osoby a malé děti, které se při koupání mnohdy takto znečistěné vody napijí. Tyto toxiny jsou jedovaté také pro ostatní vodní živočichy i hospodářská a domácí zvířata.
Paradoxem je, že v sušeném stavu mají sinice rodu Arthospira až o 70% více proteinů, než mořské řasy. Využívají se tak k výrobě vitamínových tablet především díky vysokému obsahu vitamínů B12 a karotenům.